WineRun Krumvíř 2021

Neděla ráno a já a ségra_řidič, frčíme po dálnici směr jižní Morava na nevšední závod...

Kámo.. to nechceš, mezi sklípkama a vinicema... Zas ten Facebook a ty jeho reklamy... „WineRun - Krumvířský vinařský běh nabízí běžcům jedinečnou příležitost si zazávodit v malebném prostředí vinařských sklepů a vinohradů v okolí vinařské obce Krumvíř. A ty ceny ne_viné :) Registrace, money na účet a jede se!!!"

Počasí obvyklé tomuto termínu, takže hic jak swiňa, doufaje, že z něho nekápne nějaká ta průtrž... Cesta cajk ,dle navigace parking na přilehlé louce, u fotbalového hřišťa místních čutálistů. Čurpauza po výstupu z káry a jdem hledat prezentaci... Takové zázemí jako mají tady bych přál těm našim fotbalistům, všude místa, na stany , na auta, hodně wc, hodně sprch... Zelený plácek, na něm dlouhý bílý stan, lavičky, kousek stínu před závodem, muzika z pódia, okolo už pár fungujících stánků s občerstvením a pitím z místních sklepů. Okolo areálu zrovna běhají ti nejmenší a moderátor si to dokonale užívá. Já se snažím relaxovat a nabíjím se pitím jonťáku, a po očku sleduju, kolik že to poběží borců a borkyň. Furt to vidím na Top 10, ale chodí další a další... Už jsou skoro dvě odpo a eště nezavřeli možnost registrace...

Nic. Zapínám hodinky, mrkám zas na lístek jakože s mapkou a s myšlenkou, že první nesmím běžet bo se zaručeně ztratím, jdu se vtírat mezi již stojící závodníky...

„Synku, enem 7 kilásků a jeden podělaný kopeček" si říkám.... To dáme...

3,2,1...START..Hodinky mačkám a jedu bomby! Zprvu kličkujeme vesničkou, vážně mezi sklípky, pak ven na vinice a po krátkém čase dobíháme pod onem „smrtící" kopeček...

Jako, hic jak swiňa je tady slabé slovo... Funím až nahoru, a zaháním černé myšlenky na infarkt. Místní omladina nás, se smíchem, kropí vodou,co mají nachystanou pro nás v kelímkách na pití...

A když běžíš nahoru, pak musíš někde i dolů. Pouštím to a letííím... Zpátky do vesnice, a tady přidávám, vstříc vysněnému cíli. Hodně místních nám ohromným potleskem pomáhá to doběhnout...Bezva!!!  Pár slov s místním a poslední sada zatáček a vidím hřiště... Jupí...Přežil jsem to... Beru vodu a chladím se....

Za cílem fasuju památeční medajlu, eště nejaké to ovoce do ruky a huby a jdu na pivo, bo staré víno nepiju a mladé zas kurňa nemají... Plzeň a lavička pod pergolou. Co víc si přát....Ségra jako vrchní zásobovač a příruční svačinářka, vybaluje co lednička dala, pijem a kecáme... Tlačím housky a prokládám to orosenou dvanáctkou....Když čas uzraje, jdeme se, jak se říká „z prdele" podívat na výsledky...

Hledám se ve své „senior" kategorii a do p*r*d*e*l*e jsem 3tííííí :)

Pořadetel a místní sponzoři tady postavili ohromné autopódium z náklaďáku a já jdu po schodech nahoru na stupínek pro vítěze. Sice jen na třetí, ale krásnýýý. Dostávám lahvinku místného vincka, poukaz se slevou do sportšopu za 5tikilčo, potřepámí rukou, foto pro místní noviny a jdem si užít zaslouženého vítězství.

Mimo závod, nebo spíš po něm se otevírá víc jak 20 klepů a pásek na koštovačku dostaneš po zaplacení 450,-ti kaček... My nemáme čas ani prostor se zdržovat,tak jdem do nejmalebnějšího koutku, uličky s vínem,  tady koštujem a kupujem luxusní elixír z vína. Něco pro máti, něco pro blízké a letíme zas do dom!

Krásný minizávod, skvěle fandící místní obecenstvo, luxusní zázemí...Na příští rok ten čas vyladím, ať jsem výš a i s tím přespaáním po koštování si to rozmyslím...Díky a běhu ZDAR!!!