Starobělské Lurdy 2018
Starobělské Lurdy 2018
Ostrava, Bělský les 11.11.2018 ráno...vyzvednout čip spolu se startovním číslemu u restaurace Koliba (kupodivu otevřená). Letos jsme přijeli dřív, ale parkování opět hrozné :) Co musím ale pochválit, je rychlý výdej u registrací, šikovní a vždy usměvaví lidé. Což potěší... Tradiční stánek s čerstvými koblížky nešlo přehlédnout. Už ta vůně je hustá...Za tři kilča za startovné jich můžete sníst kolik chcete. Naproti prezentace rozbalovali mobilní obchůdek a zároveň půjčovnu bot značky Inov, kde si běžci mohli na ,,občanku" půjčit boty na závod. O kus dál už chlapi stáli frontu na místní pivko. Nedočkavci :) Pořadatelé chystali v cíli stojan s medailemi...
Tento minizávod na 3,2 km je hooodně kopečková záležitost, skoro smrtící :) Čekání na start krátím rozcvičováním, i když po včerejším kurzu Běžecké akademie nohy bolely jak cyp. Běhání po špičkách je strašný nezvyk. Snad to rozchodím. Těhotná kamarádka Eliška se letos rozhodla zkusit pěší variantu tohoto závodu a pro velkou časovou rezervu jsem ji s Jančou na trati doprovázeli jako dva ,,bodygárdi" :) a zároveň jsme si omrkli trať.
Bylo sucho, teplota ideál, lidí opět jako máku.. příjemná atmoška...už se těším až to bude za mnou...nervozní opět jako chro chro :) Ale věřím si :,, jsem borec"! Vzal jsem si na to nové triko z Wish, tak uvidíme...třeba bude kouzelné.
Jedu, předbíhám kde koho. Dávám si bacha na kořeny, kterých je tu v první půlce dost. Rychlý výběh do kopce, držet tempo na krátkých rovinkách, ustát seběh z megakopečku. Lano jsme nepořeboval, je fakt sucho. Letos se mi to zdálo nějak delší, prostě nekonečné... Dřu jak kůň, šlapu a posouvám se k cíli a sladkým koblížkům :) Na cílové rovince ještě povzbudit malého běžce s maminkou a vymáčknout ze sebe ten zbytek energie pro snad lepší čas jak loni.