Běh Olbramicemi 9.8.2020

On line nezávazná registrace měsíc předem, bo co kdyby, a ať je motivace proč běhat v takem hicu.

Malebná vesnička skoro za kopcem ,od Suchých co by kamenem dohodil... druhá neděle v srpnu...hic jak sviňa už od rána značí, že na trati budem potit krev. Sedám k ségře do auta a jedem vstříc úžasnému zážitku co bude bolet :)

Projíždíme vesnicí až na konec kde za dobrého nasměrování pořadatelem nacházíme parking na starém hřišti. Tu necháme stát káru a jdem přes cestu omrknout kde se to musím odpresentovat. Za jedno kilčo zápisného dostávám startovní číslo, lístek na plechovkové pivo dle výběru a velkou obloženou bagetu, jakou mívají na benzinkách. Ke kávě rozdávají místní svoje buchty, ehm ..myslím k jídlu...Balada, ale závod ještě nezačal, tak si to šetřím na pak... Snad nějaké  ,,pak" ještě bude.

Musím místní pochválit za pěkný, nový areál, obzvlášť zázemí jak v hotelu, záchody jedna báseň. Ti naši čutálisti doma mají co závidět!

Běžci se pomalu vytrácí bo tady je start někde u rybníka kusek odsut. Tož jdu tež, ať mi něco neujde. Rovnáme se na úzké cestě u plota. Nějaká vysoká paní vepředu cosyk mluví. Vydedukoval jsem, že to bude asi zdejší pořadatelka. Radí a navádí kde a co na trati. Místy je slyšet i smích, tak to bude zážitek usuzuju dle toho...Start je v deset...Místo startovního výstřelu je slyšet pípání všelijakých těch GP_eS hodinek a naváděčů. Jupí, jdem na to. Pomačkám ty svoje hodinky a letím za ostatními. Dnes jsem poprvé v kraťasech a tílku, na pravačku jsem si vzal potítko, jeho premiéra. ,,Tak pojď".

Asfaltka mezi barákama, vlevo a do hustého stoupání...nahoře je plastová vanička plná vody a molitanových houbiček... Ty wole, na osvěžení. paráda!

Krátká rovinka přechází v dlouhé klesání a opouštění Olbramic. Cesta se mění v kamenitou a ta časem na klasiku polní až luční. Jsme na louce, klesáme ještě víc až do lužního lesa. Cesta lesem, loukou, v nějaké vesnici se otáčí směr a běžíme zas po louce do lesa a tady stoupáme a klesáme, pod sebou vidím velký rybník nebo co, a furt na lesní cestě. Závodníků ubývá, zůstávají ti silnější tempaři. Cesta se v lese klikatí a pořád stoupá, neuvěřitelně. Hodně podobné kopce jako z Melče na Kružberk. Začínám 10tý km a konečně vidím občerstvovačku. Chcípám žízní, Bože! Klopím kelímek vody a letím dál. Nemůžu, ale chci to pivo v plechu. Umírám už asi po páté, ale držím se nějakého borca...Prudké klesání a šutry, bláto ve stoupání mezi smrčky. Pohoda no ňi...

Vybíháme na louku kde jsme sbíhali. Ty kráso ,se jako p*o*s*r*a*l*i?  Už je 11.hod pryč a to ďábelské slunko si nás vychutnává. Jsme tu jak spocená vajíčka na pánvičce. Běh se mění v cupitání a modlení se...Kopec nemá konce, předbíhám ještě, doháním další,ale už fakt nemůžu... Přebíhám hlavní cestu a jsme zas, konečně, v Olbramicích. Kolem vaničky, kde se smočím za běhu, letíc z kopce k cíli...Dobíhám a zamačkávám hodinky. S pocitem štěstí a euforie umírám. Exuju petku vody a líčím pocity segře, smějíc se vedle mě. Krutých 16.km v letním parnu.

Čas 1:21:33...9tý z 21, v kat.M40. Chtěl jsem lepsí, ale žiju a naplněn endorfiny štěstí se potácím zpět na základnu pro to vysněné pivko a bagetu... Krásná trať. Smrtící a nekonečná, dobře se běželo,atmosféra i pořadatelé úžasní. Nadšení prostě každým coulem.

                                                                   ,,Běhám pro radost".